Ta tadáá tadadada ta tadááá ... je, to je vlatně jiná úvodní znělka.

No řekněte, jakou holku by nelákal Disneyland? Takovou neznam a ani nechci znát. 😁 Já tam byla když mi byly tři roky a dokážete si tedy představit, jak jsem disneyland měla v hlavě vysněný a představovala jsem si den, až tam znova přijdu. No o to víc, to pro mě bylo větší zklamaní... 

No takže kde začít. Při příjezdu a po odložení kurfů, které jsem měli s sebou, jsme šli ke vstupu. Frontam jsme se docela vyhli, protože jsem přijeli na otevírání parku. Já jsem chtěla koupit lístky přes net, kde navíc byla i sleva, ale Míra néééé, zbytečnost, takže jsem si zaplatili plnou pálku a to 90 euro. (?!) První věc, co mě trošku nakrkla a to jsem ještě ani nevěděla, že většina větších a zajímavějších aktrakcí je zavřená?! Nikdy o tom nebyla ani zmíňka, až pak v mapě, kterou jsem vzali uvnitř parku. Star tours, Peter Pan's Flight, Pirates' Beach a Galeon, Thunder Mesa Riverboat Landing, La Cabane des Robinson, Big Thunder Mountain...

Prostě .. u každé z těhle aktrakcí, když jsem přišli a já se podívala na mapu a tam, žeje to uzavřeno, se mi chtělo brečet. Bála jsem se, že nám nebude stačit jeden den ani náhodou, ale přijde mi, že už jsem pak neměli co dělat. Navíc jak bylo hodně věcí uzavřených, tím pádem u těch otevřených byli větší fronty. Na Buzze jsme čekali kolem hodiny a já tak moc nesnášim čekání, ale prostě jsem si řikala, že kam jinam jít když skoro nic nebylo otevřenýho. 

Ano, je to nádhera, všechna ta propracovaná architektura, dekorace, květiny, barvičky. Má to kouzlo a 

to obrovké. Ale další věc. Neviděla jsem ani jedhono maskota! Ani jednoho! a když šla nějaká princezna, tak byla zakrytá pláštěm aby nebyla vidět. No a jako pak jsem zjistila, že abych si mohla udělat fotku s nějakou princeznou nebo i tim Mickey Mousem, tak jsem musela čekat hodinovou frontu?! Jako vážně?! To jsem si musela koupit ty uši za přepálenou cenu a dělat si Myšku Miney sama. 

Navíc pochod, který se pořádá jednou denně a to večer jsem nestihli, protože jsme ve 4 museli jet na letiště. Takže další zklamání. 

Největší radost mi snad udělala aktracke Malý svět, která byla tak pozitivní, že mi to zvedlo na chvíli náladu. Přitom šlo jen o panáčky z různých zemí světa, co tam ta tancovali. (Česko tam myslím nebylo, ale Vietnam jo)

Další věč, docela dlouho jsem se nahledali, co si dáme k jídlu. Do přepálený restaurace se mi nechtělo a jediný, co přicházelo v úvahu byl fasfood s hotdogama. 

Jako yummy, ale stejně jsem tam nechali přes 20 euro. Za tohle. Dva párky, jedno pití a jedny hrany. Čauky mňauky. Což o to, mě nevadí dávat peníze za jídlo, ale tohle bylo všechno ke všemu. Navíc nejsem zrovna milovnice hot dogů. 

Achjo, tolik mě to mrzí. Celou dobu se Míra snažil abych si udržela pozitivní náladu, ale po většinu času, se mi chtělo brečet. (Jsem dost přecitlivělá) 

S našima jsem od mala jezdila do zábavního parku Europapark v Německu a to se nedá porovnat. Vše tam je krásný, nikdy se nám nestalo, že by zavřeli tolik atrakcí najednou. Všude chodí maskoti a dělají se průvody několikrát za den, různé akce pro děti a podobně. 

Disleyland v Paříži pro mě bylo velké zklamání, asi tam už ani nechci jet znova. Maximálně se podívat do Ameriky.